Zahrada a chata

Tato rubrika je věnována našemu společnému zahradnickému koníčku. Máme zahrádku tam, kde bydlíme a chatu  v podhůří k rekreaci, kde formou péče o pozemek vytváříme něco hezkého a zároveň užitečného. A také jako základnu k výletům do okolí. Je to naše "spojení" se zemí (Zemí), v rukách hlínu a bosé nohy v trávě, to mi (nám) dělá dobře a kromě toho to zvyšuje imunitu. 

Snažíme se spolutvořit s přírodou. Na zahradě jsme pány tvůrci více my a něco si vypěstujeme, na chatě spíš tvoří a vládne příroda. Tam je to spíš taková "permakultura".

ZAHRADA (fotogalerie dole)

Zahradu máme vlastní, cca 300 m2, cca 2 km od domova, v intravilánu města. Pěstujeme především pro svou potřebu. Jahody, rybíz, angrešt, jablka (převážně na mošt), švestky, cibuli, hrách, mrkev, okurky nakládačky, červenou řepu, pórek, petržel, kedlubny, rajčata, papriky, cukety a dýně hokaido.

Zahrada je "ekologická", nestříkáme, snažíme se vápnit, jinak si vystačíme s kompostem. Sbíráme dešťovku, ale máme tam i vodovod. Najdete u nás i kvítka, skalku, malé jezírko, trávníky jsou "přírodní" - žádné golfové hřiště. Pěstujeme i pár bylinek jako šalvěj, mátu, mateřídoušku a další. Celkově je prostředí vlídné k drobným živočichům, především motýlům, broukům, včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu, ptákům a třeba ježkům. Nevyhýbají se nám ani vosy a krtci.

Úrodu se snažíme přímo konzumovat v syrovém a čerstvém stavu, nebo jako přílohu k jídlu (saláty), náplně do buchet či ovocných knedlíků, část se pak snažíme nějak zpracovat, zamrazit, zavařit, usušit. Máme i své dýňové a cuketové dny (samozřejmě v sezóně).

Zeleninu a nějaké to ovoce si pěstujeme, protože nás hlavně baví to rýpání v hlíně a navíc víme, co jíme. Něco ušetříme a jsme v něčem soběstační.  Tuto zahradu máme od roku 2007, dříve jsme měli zahrádku menší, blíže bydlišti, ale byla v nájmu a ten  skončil. Vždy jsme postupně začali kultivovat zarostlý pozemek. V srpnu 2022 jsme dali nový plot.

CHATA (fotogalerie dole)

Chatičku máme od června 2017, je to náš realizovaný sen. Chatička je malá, pozemky velké,  nachází se v podhůří Krkonoš, nedaleko od Jilemnice. Je tam travnatá plocha, stráňka, stromy, potůček...

Pozemky kultivujeme k obrazu svému, práce dost, nicméně pro nás je to práce radostná. Proměny jsou postupně vidět, skalka, záhony. S vodou je to lepší než doma, častěji prší,  sbíráme dešťovku a náš malý "prales" vytváří vlhčí mikroklima, každé ráno rosa a trávník (louka) tak může přežívat v zelené barvě i v suchu. Také zde trávíme část dovolené,  jezdíme na výlety.

Proměny se snažíme dokumentovat ve fotogalerii. Pár textových poznámek: 

Samozřejmě nás navštěvují srnky a další zvířátka, zejména ptáci, hmyz a mnozí další. Občas nám i něco okousají, či dokonce sklidí za nás. Někdy nám i dovolí je nějakou dobu sledovat a také nám koncertují. Snažíme  se si tu přírodu užít a návštěvy zvěčnit (viz galerie níže a především fotopast).

Kvítka nám kvetou jak ty na skalce, tak v záhonu, tak např. sasanky v lese, kvítka na trávě a loučkách. Užitečné máme bylinky, maliny, lesní jahůdky, rybíz. Dáváme i brambory a cibuli.

Nejen prací a pozorováním přírody živ je člověk, a tak jsme vyzkoušeli i blízké běžkařské okruhy, sjezdovku, koupaliště či bazény, blízké kino a díky blízkému nádraží občas jedeme vlakem. 

Za pomoci odborníků jsme na místě kdysi původního rybníku (za nás již pozemku zarostlého vysokými kopřivami) vytvořili biotop, malý rybníček (výstavba červenec 2021)

Možno podívat zde: https://jtichy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=773627 

Až v únoru 2022 jsme zažili velkou vodu na potoce, potok se vylil z břehů a zaplavil nám velkou část pozemku, chatička zůstala ušetřena, také k nám něco doplavalo. Čekal nás jarní úklid loučky, břehů a potoka. Rozřezání a vynesení padlých  kmenů. Také jsme nosili odpady i z lesa. Příroda se obnovila poměrně rychle, vše znovu zarostlo. 

Rybníček je již zabydlen životem, o což se postarala příroda, my se hlavně snažíme udržet čistotu: mechanicky vybíráme, co se nám nelíbí a aspoň trochu nám pomáhají i spřátelené bakterie a rostliny. Také mikroklima. Ale pokud je vedro, které nejvíc prospívá vláknitým řasám, pak na ně bakterie a rostliny nestačí. Proto používáme i šetrnou chemii a hlavně je největším pomocníkem síťka v našich rukou. A taky zima. 

Navýšili jsme počet rostlin a úspěšně vyzkoušeli i probublávání s pomocí fotovoltaického panýlku (má to však malý dosah). Dá se probublávat účinněji pomocí kalového čerpadla. Funguje proti řasám preventivně: vznikají jen na mělčině. Díky zbylé fólii jsme přidali mezi velké a malé jezírko (bahňáček) ještě "propojovací kanálek s tůňkou" s vodními a spíš bahenními rostlinami, kde se drží voda hlavně v tůňce, ale při větších deštích může být vše spojeno vodou. 

Potůček se občas rozlije, někdy více (dokumentováno fotografiemi dole). V únoru 2024 se nám zakalilo jezírko, stekla voda z příkopů u silnice, bylo ji opravdu moc. Doufáme, že se ten kal vyčistí přirozeně sám. Uvidíme.

Už si život bez chatičky nedokážu představit. Je to takové útočiště, kam utíkám z maloměsta. Nutno napsat, že to maloměsto nad Jizerou je krásné a s přírodou na dosah. Jen se poslední dobou stává čím dál více mentálně a energeticky součástí oblasti, kterou jsem si pro sebe nazval Příšerné Přípražsko.

Zahrada - fotogalerie 

Chata - fotogalerie

Obrázek níže je z února 2022. V tu dobu jsme tam nebyli, přijeli jsme asi o dva dny později. Chatu jako "ostrůvek svobody" nám vyfotil soused z vedlejší vesnice, který bydlí kousek za mostem. Ale musel se otočit a objet to asi 4 km. Akorát jsme tu fotku dostali emailem až k Vánocům (2023).